Zítra se bude očkovat všude: Vyberte si zcela svobodně tvář budoucího Velkého Bratra a svého nového společníka na cestě k totalitě!
Aneb Je libo bolševického lampasáka přemalovaného namodro, nebo bezohledného komunistického kariéristu, jemuž kontakty a dotace umožnily vypracovat se v miliardářského oligarchu? Mít možnost volby mezi katastrofou a apokalypsou není žádná výhra, to je prostě pád do beznaděje. Řeči o tom, jak máme být vděční za to, že žijeme v úžasné době neomezených možností výběru, kdy nám přece nikdo neupírá možnost svobodně rozhodovat o osudu našich životů, berou totálně za své právě v dnešních dnech. Probíhající hysterie okolo prezidentských voleb je cosi tak pomíjivého, že jsem zvažoval, zda se vůbec o jejich průběhu jakkoliv zmiňovat. Pár dnů po skončení voleb celý článek ztratí veškerou aktuálnost a nikdo si už nebude pamatovat jakýkoliv výrok, nařčení nebo "zásadní odhalení" o kterémkoliv z kandidátů. Lidé v ten moment zapomenou na své "neotřesitelné" postoje o svých favoritech, za něž byli schopni hádat se do krve. A novináři, kteří je dnes krmí šokujícími informacemi o adeptech na nejvyšší funkci to dobře vědí, protože na dobu poté už chystají návrat ke staré agendě, zpět do covido- a ukrofašistických kolejí. Náznaky se objevují už nyní, pár dnů po 1. kole.
Právě ono mediální šílenství zakrývá to podstatné: že vítěz je předem určen a naše "volba" je jen formálním aktem stvrzení příslušné figurky k instalaci na nejvyšší post v zemi. Systém nám předhodil několik předem prověřených postaviček s naprosto totožnými názory a postoji, dokonce téměř do jednoho odchované stejným Aspen institutem, a přitom se tváří s naprostou vážností, že nám přináší nepřeberný výběr z osobností ke svobodné volbě. Není jasné, z jakého důvodu muselo být kandidátů tolik. Všichni se hlásili k tzv. euroatlantickým hodnotám (absolutní poslušnosti k pokynům vlád USA, V. Británie, NATO a EU), všichni v posledních třech letech podporovali covidový teror a povinné očkování, a téměř všichni radostně napomáhají ruinování naší ekonomiky a životní úrovně voláním po totálním odpojení ruských dodávek energií a bezmezné finanční podpoře zkorumpovaným ukrajinským bratrům.
Celá tahle sestava globalistické galerky se nám vyloženě vysmívá, doslova nám vřeští do očí:
"Pochopte, že vám nemůžeme dovolit zvolit si nikoho mimo náš klub vyvolených! Vy na to nemáte právo! My jsme všude a před námi zkrátka neuniknete. Ať už si vyberete kohokoliv z dlouhého seznamu našich loutek, vždycky budeme vládnout MY. Ať už zvolíte kteréhokoliv z kandidátů, vždycky si vyberete NÁS! Nemáte na výběr!"
Není tedy velký rozdíl mezi prezidentem, kterého nám předem vybral ÚV KSČ, a prezidentem vybraným vlivovými skupinami typu Aspen Institut, Světové ekonomické fórum, Bilderberg nebo Rada pro mezinárodní vztahy. Divadlo je to úplně totožné, ale zřejmě je třeba ho stále hrát, aby masy celou komedii hned neprokoukly.
Naprostá tragikomičnost iluzorního "výběru" se projevila v kandidatuře předsedy odborů Josefa Středuly. Ten měl prý představovat "levicovou" alternativu k vesměs provládním kandidátům a logicky by měl získat hlasy levicových voličů, pracujících lidí s podprůměrnými příjmy a na hranici chudoby, tedy obyvatel, jichž rozhodně není málo. Všimněte si následného zděšení a údivu mainstreamových novinářů a některých politiků (zejména z ČSSD, která jej v neskutečné naivitě podpořila), poté, co Středula odstoupil z kandidatury a vyjádřil podporu Nerudové. Jak prý může "levicový" kandidát, odborářský boss a člověk, který má zastávat zájmy "lidu práce", podpořit provládní pravicovou neoliberální ekonomku s asociálními postoji, zastupující horních deset tisíc?
Přitom je to jednoduché: Jedna loutka Aspenu odstoupila ve prospěch jiné loutky Aspenu. Oba jsou ze stejného "vrhu" a oba jen hrají ve volebním divadle svou roli. Kdo zná tyto souvislosti, tomu naopak Středulovo chování přijde naprosto logické. Pokud tyto souvislosti nezná, nebo všechna fakta o vlivu Aspenu považuje za "konspiraci", nemá šanci to pochopit. Smysl to nedává jen těm, kdo si nejsou schopni sami vyhledat pravdivé informace a chápat souvislosti. No, takových jsou mezi našimi novináři a politiky spousty, že ano? Raději si příliš nezatěžovat mozek a nevnímat nepříjemnou realitu, mohlo by jim to způsobit problémy.
Ale když už s námi tuhle komedii rozehrají, tak ji hrají naplno. Protože vědí, že masy na tuto oblbovačku ochotně naskočí a hrají ji s nimi. V rozjetém agresivním třeštění kampaně zapomínají, co tvrdili ještě včera a jsou schopni popřít vlastní zásady, za nimiž si ještě včera neotřesitelně stáli. Jsou schopni jednomu kandidátovi vyčítat estébáckou a komunistickou minulost, a zároveň zapomenout, že jejich favorit, protikandidát byl stejné kariéristické hovado, který studoval na nefalšovaného komunistického rozvědčíka. Jsou schopni jednomu vyčítat brutální covidová opatření a nátlak na povinné očkování, a u druhého nevidět, že volá po ještě brutálnějším nátlaku na neočkované a zavádění lockdownů.
Hodnoty typu zásadovost, charakter, pevná morálka a snaha po životu bez lži a s čistým svědomím jsou pro mnohé cosi, co můžou jeden den odkývat, a druhý den odložit. Stejně tak účelově "zapomínají" mnohé vlivné a známé osobnosti z tzv. veřejného života, které si spoustu let hrají na "morální majáky" a předstupují před veřejnost s všemožnými morálními apely, v nichž žádají o celospolečenskou shodu s jejich vlastními názory. Spoustu let se tato sorta vyvolených zaklíná svými antikomunistickými postoji a volá po tvrdém odsouzení totalitních praktik předchozího režimu, včetně jeho aktérů, kteří jako součást systému tuto totalitní vládu KSČ tvořili a pomáhali ji aktivně udržovat. Hromadně podepisují petice typu "S komunisty se nemluví!". Nejen při výročí sametové revoluce z roku 1989 od těchto osob slyšíme pravidelné výzvy, abychom už nikdy nepřipustili návrat komunistického režimu a jeho totalitních praktik, že se nesmíme vrátit do té strašné doby, kdy nám vládli komunisti a těžce jsme žili, přičemž nám jako Šteindler s Vávrou předvádějí komediální výstupy typu "Už nikdy fronty na banány!", v němž před návratem vlády jedné strany varují. Pak zřejmě jdou domů a hezky ze svých zásadových hodnot a postojů vysprchují, převlečou kabátek a jdou podpořit ryze bolševického kandidáta na prezidenta s temnou minulostí komunistického rozvědčíka s ambicí proniknout jako vojenský špeh Varšavské smlouvy do struktur Západu:
Opoždění bojovníci proti předchozí totalitě jsou pořád zde, ale aby zakryli, že bojují s mrtvolou, tak celý ten křečovitý souboj s mrtvým režimem zakrývají komediálními výstupy jako Šteindler a Vávra tím, že rozdávají banány. Hotový vrchol protikomunistického odboje 33 let po pádu KSČ, ti dva to konečně vyhráli, porážka komunistů dokonána! Největší problém minulého režimu byl asi v nedostatku banánů, to byl ten problém, žádná svoboda slova, pohybu, podnikání, policejní stát, sledování soukromí StB, věznění nepohodlných... ale banány! Dnes už na banány nestojíme fronty, a tak jsme svobodní. Dnes lid radostně stojí fronty buď v očkovacích centrech na státem nařízené povinné očkování, na úřadech práce pro sociální podporu nebo pobočkách distributorů plynu a elektřiny, policejní složky nás zastavují na hranicích okresů a v obchodech jsme kontrolováni, případně z nich vyhazování za chybějící hadr na hubě.
Bylo by vhodné se Vávry a Šteindlera zeptat, zda už jsou očkovaní a zda jim před necelým rokem vyhovovala situace s restrikcemi, povinnými rouškami a totální kontrolou, kdy při jejich kulturních představeních oni i jejich diváci museli procházet neustálými kontrolami bezinfekčnosti a prokazovat se různými osvědčeními, aby mohli jako "vyvolení" volně vstoupit svobodomyslného prostoru kina nebo divadla. A zda se při vědomí těchto "nezbytných opatření" už konečně, 33 let po revoluci, cítili jako svobodní občané. Mohli by se na to samé zeptat i svého favorita prezidentských voleb, pana generála Pavla. Třeba by si vzpomněl na svá mladá léta a vysvětlil jim rozdíly mezi současnou státní buzerací a komunistickou buzerací.
Co se týče kulturní scény, v této oblasti nacházíme asi nejvíce postav, které byly v posledních třech letech ochotné sklonit hlavu, vzdát se svých zásad, práv i svobod a ponížit se na nejnižší možnou míru. Můžete si je sami prohlédnout například mezi podporovateli Petra Pavla. Jak vypadá morální a osobnostní úpadek těchto "zásadových" lidiček, výstižně ukazuje tato koláž s historickými billboardy Petra Čtvrtníčka, kterou bych nazval Smutně ukončená Čtvrtníčkova billboardová kariéra. Jeho případná další fota s bolševickým generálem Pavlem si ke koláži můžete libovolně přikládat, ale myslím, že ani jemu samotnému to nemůže přinášet ani klid v duši jako očkování, ani klid a řád v jeho svědomí:
V generálově kampani se začíná silně projevovat také tzv. generace klipu "Přemluv bábu", která přesně dle instrukcí této odporné agitky, poučená záměrným dlouholetým štvaním mladých lidí proti starší generaci a vlastním rodičům, předvádí, co dokáže (viz Pozor! "Sebrat občanku. Odvézt na výlet. Zatlačit." Děti se radí, jak zabránit rodičům volit Babiše a "Volejte dědovi, ať nevolí Babiše. Pondělí v 17." Pavel jim děkoval). Je zřejmé, že vzhledem k zostřujícím se obecným poměrům tyto zfašizované děti zdaleka neřekly své poslední slovo a v dalších vlnách nástupu covidofašistické totality nám teprve ukáží, že jim patří svět. Výraz Jiřího Mádla na profilové fotografii ke kampani Petra Pavla, plný empatie, lásky a tolerance k bližnímu hovoří za vše. Však si jej také pan generál pochvaluje.
I v tomto případě se Andrej Babiš může poučit i z opačné strany, jaké to je, když na něj kdosi místo vděku udělá podraz: Umělec Mádl opovrhuje premiérem. V roce 2016 jej přitom prosil o astronomickou dotaci 7 500 000 korun na svůj film. A tu mu Babiš poslal a Jiří Mádl v těch penězích mohl plavat: Po sedmi milionech, které jsme objevili, přišlo dalších 6.023.504 korun dotací na jeho filmy. Opět i díky Babišovi.
A že je prezidentská kampaň pouhou přestávkou před dalším kolem covidofašismu, naznačují i zprávy z médií, umně zasunuté do méně viditelných stránek tisku i webu.
Nedejte se zmýlit výroky podvodníka Prymuly, který prý náhle "prozřel" a přiznává to, co bylo před rokem odsouzeníhodnou dezinformací (Zdá se, že covid má původ v čínsko-americkém výzkumu, říká Prymula nebo na ČT24). Ten člověk je schopen říct naprosto cokoliv, a druhý den to popřít a tvrdit, že nic takového neřekl. Připomíná to cosi ve smyslu jeho dikce "Proti tomu zásadně souhlasím, i když ne, ačkoliv možná zcela jinak!" (převzato z neznámého internetového zdroje). Nejedná se o žádné "odhalení pravdy", která prý teď vychází díky Prymulovi najevo. Je to jen provokace vyškoleného a dobře obeznámeného člověka, který zná skutečné důvody spuštění covidohysterie, za níž není boj proti virové nákaze, ale transformace světa v globální totalitní systém, což on dobře ví. Hlavní aktéři coronafašismu Prymulova ražení rozhodně nemají za úkol odhalovat pravdu o pandemii, cílem jejich řečí je vyvolávat v lidech zmatek a nejistotu, aby si nebyli jisti ani tím, co platilo ještě včera.
Několika médii proběhla informace o soudu s matkou deseti dětí, která v prosinci 2021 porušila nařízenou covidovou izolaci (Soud potvrdil trest matce deseti dětí. Měla covid, izolaci neřešila a Měla covid, jezdila mezi kraji: Podmínka pro matku, která porodila 10. dítě).
Tuto informaci najdete na několika málo zpravodajských serverech nebo zapadlou na zadních stranách denního tisku. Přitom by o této nehoráznosti měla naše hlavní média neustále kriticky referovat a dnes a denně bít na poplach před státní a soudní zvůlí. Jsou od toho placeni a mělo by to patřit k jejich náplni práce. Místo toho se skoro radují z šikany vůči obyčejnému člověku a mezi řádky naznačují, že matka 10 dětí si za tento svůj "zločin" trest zasluhuje ("trest je přiměřený").
Je s podivem, že stejnou pozornost, jakou policie během nouzového stavu věnovala sledování obyčejných lidí s pozitivním PCR testem, nevěnovala ve stejné době také nepřetržitým pohybům osob na pražském magistrátu během Hlubučkových pozemkových čachrů a zlodějin v Dopravním podniku (viz Detail kauzy Hlubuček, jehož si novináři "nevšimli": Kšefty na pražském magistrátu probíhaly za nejtvrdšího lockdownu). Dodržovat izolaci a rozestupy zřejmě nebylo potřeba. Zcela chybí informace o tom, kolikrát denně se testovali zástupy kokainových kamarádů zastupitelů STANu, figurující v kauze Dozimetr, kteří dnem i nocí rotovali po kancelářích magistrátu a domlouvali další skvělý byznys, neboť pro "sociální případ" Redla už invalidní důchod 75-100 tisíc za simulovanou nesvéprávnost zřejmě nedostačoval. Tyto osoby se zřejmě nikde nemusely prokazovat negativním testem, ani dodržovat lockdowny jako ostatní obyvatelstvo. Možná to nepotřebovali; třeba se těší dobrému zdraví a případný PCR test by nic nezaznamenal. Horší by to asi bylo s testem na kokain. Ale co jsou feťáci za hrozbu oproti jedné matce s pozitivním testem?
Dalším případem neustávajících projevů covidofašismu je trestní stíhání lékařky Ivety Křížové, o němž informoval 13. 1. 2023 deník Právo na straně 9 (až o více než týden později se informace objevila na serveru Novinky.cz - doplněno KP).
Všimněte si, kdo dal podnět k trestnímu stíhání lékařky. Myslím, že to hovoří za vše. Zřejmě právě díky Cemperovi se případ dostal do spárů kriminalistů ze speciálního protiextremistického (!) odboru, jelikož Obvodní soud pro Prahu 4 původně stíhání zastavil.
Policejní vyšetřovačka za to, že "stál mlčky"
A to nejhorší nakonec: Pokud se k vám ještě nedostala zpráva o tom, z jakého důvodu se zajímá kriminálka o hudebníka Romana Horkého, tento příběh si vychutnejte. Roman Horký, kapelník skupiny Kamelot je vyšetřován kriminální policií za šíření extremismu kvůli jakémusi svému vyjádření, ovšem není jasné jakému. Článek o tomto "extremistovi" je třeba číst pečlivě od začátku do konce (O Horkého z Kamelotu se zajímá policie):
Horký v článku popisuje, jak se na festivalu trampské hudby bavil s kolegy "mimo jiné i o pravoslavných Vánocích a já jsem řekl, že přeju krásné pravoslavné Vánoce všem Bulharům, Rusům a Ukrajincům a že si přeju, aby ten nesmyslný konflikt konečně skončil." Pár dnů poté se u něj doma objevila kriminální policie. Řeknete si, že za toto jej přece nemůžou vyšetřovat? A taky že ne: článek pokračuje dále a naznačuje Horkého "provinění": prý se objevil ve videu advokáta Luďka Růžičky, který v něm měl "vyjádřit hluboké poděkování těm, kteří za nás prolévají krev v boji s banderovskými vrahy". Policie se o Horkého začala zajímat z toho důvodu, neboť prý "zatímco advokát mudruje na pozadí s jesličkami, vedle něj mlčky stojí právě Horký."
Člověk aby se už bál jen tak někde bezdůvodně postávat a raději bedlivě sledoval, co kdo okolo něj zrovna říká, a jestli se u toho nenatáčí. Netuším, co měl zrovna Roman Horký provést, aby dostál spravedlivému posudku policejního protiextremistického odboru, možná že měl panu Růžičkovi při natáčení videa zalepit ústa rouškou, nebo snad mu preventivně useknout ruku, kdyby ho náhodou napadlo hajlovat? On asi nechtěl, ale co kdyby náhodou? Jsem zvědav, kolik osob z podporovatelů některého z prezidentských kandidátů se stane terčem vyšetřování protiextremistického týmu policie za to, že "postávalo za jeho zády" (viz obrázek nahoře s podporovateli Petra Pavla), až bude republika čelit jeho (zlo)činům ve funkci prezidenta?
Hysterická kampaň kolem prezidentských voleb je zástěrkou pro další kolo jiné, covidové hysterie. Vítězný kandidát nás provede v nejbližších 5-10 letech do nové globální totality a stane se všudypřítomnou lokální tváří tohoto procesu jako ten pověstný Velký Bratr. Je zcela jedno, který z nich to bude. Oba budou poslušně plnit pokyny svých globálních nadřízených a oba neprojeví sebemenší odpor při jakýchkoliv vlastních pochybnostech při nařizování brutálních opatření. Oba dva tuto svou bezmeznou loajalitu dostatečně prokázali ve své minulosti, i když každý v jiné době a pozici. Procedury k omezování svobody slova a cenzuře jsou již připraveny, infrastruktura k totálnímu dohledu, špehování, šmírování, udávání a monitorování soukromých životů lidí taktéž z předchozích tří let po koronapřevratu. Bude pokračovat povinné očkování, neboť to je nástroj pro návyk obyvatelstva k totální kontrole jejich životů. A bohužel také i podněcování válek po celém světě, které urychlí zbídačení obyčejných lidí. Náznaky jsou více než hrozivé, viz článek Honzy Tománka nebo také zde. Mám silný dojem, že neuplyne ani pár hodin po sečtení volebních výsledků 2. prezidentského kola, a dozvíme se více.
Doba mezi dvěma koly prezidentských voleb je totiž pouze mediální pauzou na přípravu další fáze covidteroru a nastolení globální totality. Nic o tom nevypovídá lépe než pohled na dlouhý seznam prezidentských kandidátů z 1. kola, pochodujících s totožnými názory, v jednotném rytmu dle pokynů svých globálních loutkářů a připomínajících spíše klony než skutečné osobnosti. O Babišovi a Pavlovi to platí tuplovaně. Po skončení voleb se začne nejen očkovat, ale taky trasovat, monitorovat, udávat, špehovat a šmírovat, ale bohužel také umírat všude.